SVÁTEK SVATÉHO MARTINA

07.11.2014 20:24

 Svatý Martin z Tours 

Svatý Martin se narodil roku 316 n.l. jako Martin Tourský. Jeho otec byl pohanský římský důstojník v římské provincii Horní Panonie, dnešním Maďarsku, a už v patnácti letech donutil Martina stát se vojákem. Legenda říká, že jedné chladné temné noci uviděl Martin na ulici polonahého žebráka, který ho žádal o almužnu. Martin ale peníze neměl, a protože chtěl žebráka alespoň ochránit před chladem, rozetnul svůj vojenský plášť na dvě poloviny a jednu mu daroval. Následující noc se mu zjevil Kristus oblečený právě do této poloviny pláště. Pravděpodobně pod vlivem tohoto zjevení přijal Martin na Velkou noc roku 339 křest a rozhodl se zasvětit svůj život Bohu. Na opuštění vojska si ale musel počkat dalších zhruba 15 let, než dosáhl důstojnické hodnosti. V roce 372 přijal biskupský stolec v Tours, ale i přes své jmenování biskupem žil dále jako mnich v chatrči poblíž řeky Loiry, kde později vzniklo opatství Marmoutier. Svatý Martin zemřel roku 397 v 81 letech v Candes u Tours. Je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů a nejčastěji bývá zobrazován na koni s půlkou pláště a žebrákem.

 

Svátek svatého Martina patřil již v historii k jednomu z nejoblíbenějších v roce. Tento den byl spojován nejen s příchodem prvního sněhu, ale také s pravým posvícením se vším, co k němu patří. Čeledi obvykle končila sjednaná služba, dostávala plat a hledala službu pro další rok. Na mnoha místech se kromě posvícení konaly také dobytčí a výroční trhy. Ve vinařských oblastech pak tento den patřil oslavě nového vína.

 

K tomuto svátku neodmyslitelně patří dobře vykrmená a upečená svatomartinská husa obvykle podávaná s houskovým nebo bramborovým knedlíkem a červeným zelím. I k té se mimochodem pojí hned dvě legendy. Podle jedné se jí proto, že husy svatého Martina při kázání rušily, a proto nyní odpykávají trest na pekáči. Druhá říká, že Martin byl tak skromný, že se před volbou biskupem skrýval v husníku, ale husy ho svým štěbetáním prozradily. Na svatomartinskou tabuli patří také tradiční rohlíky plněné mákem nebo povidly a samozřejmě již zmíněné, ať už červené či bílé, mladé víno, které se k pokrmům české kuchyně výtečně hodí. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče, zahýbáky.

 

Svátek sv. Martina je spojen s významným lidským gestem – soucitem, laskavostí a schopností se dělit. Tento motiv „lidského tepla“ ne náhodou vystupuje do popředí v nadcházejícím období chladné zimy. Krásně je to vyjádřeno v obyčeji „chůze s lucernou“ – nošení světla temnotou.

 

Svatomartinský den měl v Čechách bohatou tradici:

  • Čeledi končívala sjednaná služba, dostávala mzdu a hledala nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu.
  • V tento den se uzavíraly smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem, ponocným a dalšími lidmi.
  • Konávaly se dobytčí či výroční trhy.
  • Na mnoha místech se konaly poutě, neboť sv. Martin byl patronem koní. Hojně se pořádala martinská posvícení.
  • Toho dne se hodně slavilo a existují hojné záznamy o rozpustilostech, ba i výtržnostech, prováděných "martínky" - čeledí.
  • Tradici, zvláště ve vinařských oblastech neb je Martin také patronem vinařů, má v tento den také slavnost nového vína.

 

Letitými zkušenostmi lidé zjistili, že největší teplotní rozdíly nastávají právě na svátek sv. Martina a proto tento den spojili s pranostikami:

  • Na svatého Martina, bývá dobrá peřina
  • Na svatého Martina, drž se synku komína
  • Na svatého Martina kouřívá se z komína
  • Martinův led, bude vodou hned
  • Svatý Martin přijel na bílém koni
  • Na svatý Martin, ještě se vrátím, ale na svatého Mikuláš mě tu najisto máš

 

A nakonec ještě něco málo pranostik na listopadové - podzimní období:

  • V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
  • Listopadové hřmění pšenici v zlato mění.
  • Když krtek v listopadu ryje, budou o vánocích létat komáři.
  • Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
  • Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
  • Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
  • Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
  • Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
  • Studený listopad - zelený leden.
  • Padá-li první sníh, když země nebude zmrzlá, velikou škodu osení učiní a je vyleží aneb osení se pod sněhem paří a hnije. Ale jestli padne sníh, když země nejprve zmrzne, jest osení užitečný, nebo ono bezpečně v teple pod sněhem ve zmrznuté zemi leží.
  • Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
  • Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
  • V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
  • Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
  • Jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas.
  • Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží. 

 

 

Další zajímavosti si můžete přečíst například v těchto knihách:

Sulpicius Severus

Život svatého Martina

Životopisů svatých je v evropské literatuře nesčetně. Životopis Martina z Tours od Sulpicia Severa je však vůči této mase textů v mimořádném postavení. Je totiž první velkou hagiografií, která na latinském Západě vznikla o domácím světci-nemučedníkovi, a pro celá staletí vzorovým textem hagiografického žánru..........

 

 

 

 

Velká kniha českých pranostik

Promoklý Medard věští déšť a svatý Martin přijíždí na bílém koni. To ví snad každý.Ale co takhle větrný Silvestr, suchý Havel a jasný Josef? I ti umí předpovídat počasí. Jaké, to se dočtete ve Velké knize českých pranostik, která obsahuje více než 2 000 těch nejznámějších i pozapomenutých předpovědí a rad, pramenících ze studnice lidové moudrosti našich předků.

 

Provozní doba

Středa

17.00 – 20.00 hod.

 

Informace o naší knihovně najdete také na webu obce Bystročice a webu Vědecké knihovny Olomouc ZDE.

 

Ve středu 5.7. bude knihovna zavřena (svátek).

xxx

Během letních prázdnin bude knihovna otevřena každou středu kromě 2.8. a 9.8. (dovolená).